Říjen 2010

Ještě výstava

14. října 2010 v 21:51 | Babča |  Enkaustika
Včera jsem se stavila v Zásmukách, zjistit, zda už jsou k dispozici další fotky, počíst si v knize návštěv a doplnit zásobu přáníček, o která je dost velký zájem. Je to něco nového, neokoukaného a hlavně - ani jedno není stejné... Fotky už mám, tak se můžete podívat alespoň na kousek výstavky.

abstrakce z výst.
Pár abstrakcí, vpravo dole pokus o mandalu

výst. krajiny
Krajinkami prohlídka začínala

přání

Přáníčka už se do haly nevešla, tak je  paní knihovnice dala na bok regálu s knihami

Přáníčka

11. října 2010 v 21:10 | Babča |  Enkaustika
Tvorba přáníček byla náplní zejména posledních dvou kurzů. I když - jako přání se dá použít prakticky cokoliv, i ty méně povedené obrázky. Fantazii se meze nekladou. To nám paní Jana vysvětlila hned na tom začátečnickém kurzu. A co jsme se naučily na těch dalších?

Ach jo, řeknete si, zase Vánoce...
3 svíčky
Žehlička se musí držet obráceně a její hranou se v podstatě hrne vosk


na plotýnce
Dokresleno na horkém papíru

svíčka fixem
Zlatý fix a metalický pudr. Ten jsem si objednala od paní Jany, a když jsem ho vybalovala,
měla jsem rázem pozlacené prsty.
Do hadru mi je bylo líto utřít, tak jsem kapku "umazala" přáníčko :-)

s glitry

Glitry, nasypané do horkého vosku

se samolepkou
Využití samolepky


A poslední přáníčko je úplně nejjednodušší: tyhle skládačky se dají sehnat v e-shopech nebo třeba v Hobby prodejnách. Já je viděla v Praze v Opletalově ulici a neodolala jsem... A jednoduše jsem vzala pomalovaný papír a výřez podlepila :-)

okno

Novinky z kurzů

11. října 2010 v 20:39 | Babča |  Enkaustika
Tak můj první kurz byl takový minikurzík v Dubči. Obrázky, které jsem tam vytvořila, jste už viděli. Pak jsem na jaře jela k paní Školaudyové na opravdové kurzy. Jeden byl pro začátečníky, což už jsem skoro vše znala z videí, nalezených na www.brydova.cz a na Googlu, ale marná sláva, vidět v reálu, jak se to dělá, a moci se hned zeptat, co dělám špatně... Tak jsem se na něj přihlásila. Druhý byl  pro mírně pokročilé a nesl název Kreativ. Tam už jsme se učily různé zajímavé věci, a já dosud neměla fotky, abych to zde ukázala. Třetí kurz byl nedávno, jmenoval se Inspirace, a naučila jsem se zase mnoho nového. A jelikož včera nastala příznivá konstelace hvězd - dvorní fotograf měl volno a vzbudil se po noční mimořádně brzo, k tomu svítilo krásně sluníčko, tak fotil a fotil a fotil... Moje obrázky a Hančiny Barbušky, bylo toho nastřádaného hodně. Tak vás zvu na prohlídku různých zajímavých novinek.

tajemný hrad
Do obrázku, namalovaného klasickým způsobem, je enkaustickou tužkou dokreslený hrad a cosi jako schody. Ty bez nasátí vosku, jen tahem špičky perka. Správně se dělají žehličkou, ale pak jsou dost robustní a to se do malého obrázku nehodí... Aniž bych to měla v úmyslu, podařilo se mi dát ke každému schůdku osvětlení podobné tomu, co bývá na přistávací dráze letadel :-)


kala fi

kala m
Učily jsme se dělat kaly. Ne, že by se mi zrovna 2x povedly, ale poznat snad jsou...


s utěrkou
Tady je ten slíbený nápad s využitím zapatlané papírové utěrky. Když už je od utírání žehličky hodně zavoskovaná, vezme se přiměřeně velký kus, zmuchlá se a přižehlí na namalované pozadí. A pak se přežehlí metalickým voskem - dle barvy utěrky. Zde je použitý zlatý. Kontrast s tmavě červenou je efektní a zároveň zjemňuje přechod červené do zeleného podkladu.


na plátně
Vyzkoušely jsme si malbu na plátně, přilepeném na destičce. Nejdřív se muselo nasytit bezbarvým voskem, pak se teprve mohlo malovat. Netroufla jsem si na víc, než na jednoduchou abstrakci, víte přece, že neumím kreslit!!!


na desce
Na polotovar k tomuto obrázku jsme koukaly kapku vyjeveně. Dostaly jsme destičku, na které byla nanesená jakási hmota, jméno jsem si nezapamatovala, jen to, že tvrdne hrozně dlouho, tak nám je paní Jana připravila den předem. A tady máte štětce, složte si žehličky, naneste na ně vosk a dělejte, co umíte. Na první pohled to mé dílko vypadalo hrozně, i na druhý a třetí, doma jsem ho pak v klidu dodělala, takže už se na něj dá koukat. No, tahle technika také není zrovna můj šálek čaje, ale vypadá to zajímavě. A to zdaleka není všechno, co jsme se učily. Pokračování příště...



Vernisáž

5. října 2010 v 10:42 | Babča |  Enkaustika
Včera nastal den D, zahájení mojí první výstavky. Bylo naplánované na 16 hodin, ale první nedočkavci se začali trousit už kolem půl čtvrté. Lidí přišlo hodně, nepočítala jsem je, ale knihovna praskala ve švech :-))). Největší nadšenci tam vydrželi celou hodinu, prohlíželi obrázky, nechali si vysvětlovat různé techniky a stále se nemohli rozhodnout, jestli se jim líbí víc abstrakce nebo krajinky, a které přáníčko je lepší, jestli jesličky, číše, svíčičky nebo vystříhané tvary...  Každý dostal jako malou pozornost dárkovou krabičku ozdobenou stromečkem, vyseknutým raznicí z pomalovaného papíru. A přihlásily se další zájemkyně o "Tvořivý večer", malý minikurzík výroby vánočních přáníček, který plánujeme na zakončení výstavky. Měla jsem obrovskou radost, že jsem mohla zviditelnit to, co jsem se v kurzech naučila, a že jsem probudila v mnoha lidech zájem o tuto krásnou výtvarnou techniku.

výst. přání
Vysvětluji, jak se dělají přáníčka

výst.
Jedna z mnohých...

Evitiny "kamínky"

3. října 2010 v 21:18 | Babča |  Galerie přátel
Tak nejdřív - kdo je Evit. To je paní, která se mimo jiné zabývá malováním na kameny. Její práci jsem poznala u mé internetové kamarádky, která mi poslala pár fotek - jen tak, pro zajímavost. Viděla jsem už nějaké pomalované kamínky, dokonce jsem nedávno držela v ruce knihu návodů a hamletovsky uvažovala, zda koupit, či nekoupit. Ale to byly většinou velmi jednoduché kresby, to se naprosto nedalo srovnávat. A tak jsem prostřednictvím té mé kamarádky poprosila paní Evit, abych zde mohla dopřát také návštěvníkům mého blogu pohled na tu nádheru. A proč jsou v názvu uvozovky? Protože kamínky jsou pořádné kameny, od nějakých
300 gramů do dvou i více kil!

Tohle jsou opravdu kamínky - kamenná bižuterie, velmi nápaditě zpracovaná:



Závěs na krk



A teď už ty opravdové kameny:



Ten je asi nejtěžší z celé Evitiny sbírky


Tady prý nebyly moc dobré podmínky pro focení, ale Sv. rodina je poznat. A představte si, že to původně měla být kravička! Evit chtěla udělat radost kamarádce, a pořád se jí ta kravička nezdála dost vhodná. Párkrát obrátila kámen sem a tam (váží prý jen asi 35 deka), a pak ji napadlo, že tam vlevo vykukuje panenka Maria, a to ostatní už šlo damo. Jesličky, jak mají být..

17.11.2012 Evitiny kamínky osiřely. Autorka těchto kamenných skvostů podlehla zákeřné nemoci, se kterou statečně několik let bojovala....

Zuzina dcera

2. října 2010 v 19:26 | Babča |  Galerie přátel
Možná si řeknete, že tohle zrovna do ručních prací nepatří. Ale jelikož jsem slíbila, že zde představím celou všestranně nadanou Zuzinu rodinu, dcera zde nesmí chybět. A její dorty jsou umělecká dílka, nad kterými se srdce směje a sbíhají se sliny. Tak se podívejte. No, co to vidím?Honem položte ten nůž, smíte se jen dívat!!! Ono je skoro škoda, takovou nádheru sníst...

dort

svatebmí dort

čoko

slunečnice

kůň

       Musím říct, že jsem viděla už hodně dortů, ale tyto mi kapku vyrazily dech. A co tyhle?


Pro dítě
Bob a Bobek


Pro muzikanta
s notami


A ještě jeden pro milovníka karetních her
karbanický