Červen 2010

Korálková neděle

27. června 2010 v 16:08 | Babča |  Aktuality
  Na FB byla upoutávka na Korálkový víkend v Praze v Opletalově ulici, a já se jela podívat. Byla to prodejní výstava bižuterie všech možných druhů od jednoduchých šperků až po výrobky "not for sale" (není na prodej). Nedivila jsem se. Některé reprezentovaly stovky hodin práce a byly z mnoha tisíců korálků, většinou z těch nejmenších rokajlů velikosti 11-15. Byly tam české firmy i jednotlivci (jednotlivkyně - to zní příšerně), velice příjemná paní ze Švédska, pár šperkařek z Izraele a Ukrajiny. Němky přivezly jako  korálkářskou lahůdku spoustu nádherných stromečků, bonsají a květin, jen jsem "mrkala na drát"!
  Zastavila jsem se i u mých oblíbených vinutých perlí od firmy Kortan www.kortanglass.com. Paní si mne pamatovala z Dubče, dala mi letáček a já plním slib, který jsem jí v dubnu dala, totiž dát sem upoutávku na Skleněné městečko. Je to slavnost sklářského řemesla, která se koná 18.-19. září 2010 v Železném Brodě. Bude se předvádět výroba skla ve sklářské škole i pod širým nebem, budou výstavy oděvů zdobených korálky, výstava šperků, odborné přednášky, výtvarné dílny pro děti a doprovodný kulturní program. Pro bližší informace a další zajímavosti se podívejte se na www.zeleznybrod.cz
  Když jsem si vše prohlédla (ne vše, řada vystavovatelů nedorazila, než jsem odešla) a koupila dárečky, zamířila jsem za dalšími nákupy. Před budovou Menzy byly rozsypané po celé délce chodníku od Bolzanovy ulice až ke vchodu korálky. Připomnělo mi to pohádku o Jeníčkovi a Mařence, jak si značili stopu v lese, tuším, že drobečky, které jim zbaštili mravenci. Tady vydatně "baštily" dámy, plazící se v hlubokém předklonu a pilně sbírající vše, kam jejich oko dohlédlo. Pokud to měla být stopa, která měla zájemce dovést ke vchodu, tak by bylo třeba, aby tam někdo sypal a sypal a sypal...

vinutky
Nakonec malá "ochutnávka" vinutých perlí

z výst.
A to je jeden německý exponát

Korálkování v Sue Ryder

26. června 2010 v 17:33 | Babča |  Korálkářské srazíky
V červenci se sejdeme v Domově v úterý třináctého. Teď už asi bez dortu, leda by měla některá účastnice svátek či narozeniny...

Gizmo je když...

26. června 2010 v 17:26 | Babča |  Gizmo
Tak nějak by začal školáček odpovídat, kdyby se ho učitel zeptal: "Co je to gizmo?"  A co vám k tomu řeknu já? Je to takové šikovné udělátko, kterým bez větší námahy vytváříte krásné spirálky a z nich ještě krásnější šperky. Česky se mu říká spirálkovací kolotoč, nebo jednoduše - spirálkovač. Mé první setkání s touto chytrou mašinkou se uskutečnilo v Praze na Vinohradech v prodejně Rooya. Převracela jsem krabičku v ruce a zkoumala, jak to asi funguje. Obrázek vypadal zajímavě, cena už méně, bylo to jedno z těch luxusnějších provedení. Při každé návštěvě jsem váhala: koupit, nekoupit...Až na výstavě v Dubči jsem viděla, jak to funguje, a naučila se s ním pracovat. (Přivezla jsem si pěkný náramek vlastnoručně ukroucený.) A také jsem si koupila jedno v méně luxusním provedení, za přijatelnou cenu. A po návratu domů do noci motala spirálky, kombinovala měď se dřevem i sklem, stříbro s ohňovkami a v Domově Sue Ryder byli obšťastněni prvními mými výrobky. Líbily se.  Tady postupně budu dávat fotky, jak budu stačit vyrábět, teď jsem korálkům nevěrná s paní Enkaustikou, jak jste již stihli zjistit podle nové rubriky. Tak nevím, mám dát :-) nebo :-(? Jak pro koho...

gizmo
Nejjednodušší gizmo. Lze připevnit na stůl, nebo jen držet v ruce

gizmo 1
A takhle se s ním kroutí...

Existují gizma z nerezu, dokonce i na motorek. A existuje na netu spousta návodů, jak s ním pracovat. Poproste mého oblíbeného strýčka Googla, aby vám našel instruktážní videa. Zadejte heslo Coiling gizmo. Pokud dáte jen gizmo, najde vám psy, kočky, hudební skupiny, tovární stroje...

náramek
Made in Dubeč

Další razítka

22. června 2010 v 15:20 | Babča |  Enkaustika
Na kurzu jsem se dověděla, že pravý enkaustik s razítky nepracuje. Tedy -  pracuje, ale nepoužívá je do obrazů. Razítka se používají spíš při výrobě přáníček.(Já se mohu zatím považovat spíš za enkaustické batole, tak mi budiž prominuto, že je dávám i do obrázků. Líbí se mi to a "De gustibus non est disputandum." U nás v Čechách říkáme - proti gustu žádný dišputát :-))).) V době, kdy jsem tvořila tyto krajinky jsem netušila, jak krásně se dá udělat pěkný strom. Viděla jsem jich sice pár na obrázcích (opět jsem zaměstala strýčka Googla), ale jak to udělat, to jsem zkoušela -  a obrázek skončil v odpaďáku. (Dnes už bych věděla, co s ním.) Prozradím, jak se takový strom udělá, ale až příště, až se mi nějaký opravdu povede. Zatím tedy koukněte ještě na pár zakomponování razítek do krajiny.

podz3

podz2
Obě tyto podzimní krajinky jsou černě orámovány a hodí se jako kondolence


smrčky
Smrčky v horské krajině


léto
Pokus o pěšinku


jaro
Pokus o kytky v trávě, to jsem je ještě neuměla dělat houbičkou na obrácené žehličce


samotář
To má být jedle. Otiskla jsem ji zeleně a není to úplně to pravé...


Tak to bylo trochu hrátek s razítky. Většina těchto obrázků je na A6, upravená do pasparty 13x18 a euroclipu, nebo do formátu A5 jako přáníčko. Další přáníčka - k Vánocům, Novému roku, svatbě, Valentýnu či k svátkům a narozeninám představím někdy příště. Mám k tomu pár pěkných razítek (stále ještě čekám na ty jesličky), tak se máte nač těšit.
PS: jesličky dorazily a spolu s nimi pěkná kniha od autora instruktážních videí. Mám se zase co učit!

Neděle ve znamení kurzů

15. června 2010 v 16:31 | Babča |  Enkaustika
  V neděli 13. června se konaly v pražských Modřanech kurzy všech možných ručních prací. Celou akci organizovala paní Brýdová, za což jí patří můj dík, musela s tím mít práce až nad hlavu. ( A také děkuji za zaslání fotek z kurzu.) V příjemném prostředí restaurace hotelu DUM se sešlo několik desítek zájemců o malování triček, fusing, práci s Fimem, šité korálky, pletení z pedigu, a nechyběla ani "moje" enkaustika. Kurz vedla paní Školaudyová. Dopoledne se sešli začátečníci (správně, byl tam i jeden mladý muž, kterého zlákala přítelkyně), odpoledne - již v menším počtu - pokročilí.
  V ranním kurzu jsme se seznámili s několika základními způsoby jak pokládat barvy, a jakým způsobem pohybovat žehličkou po papíře. Vyzkoušeli jsme si, co vznikne, když naneseme barvy podélně, pak i příčně, když se žehličkou jakoby cuká nebo se s ní táhne cik-cak. Pak jsme se učili malovat hranou žehličky trávu, tupovali jsme různé ozdobné okraje a pak nám paní Š. ukázala, co se dá dělat se zdánlivě zkaženým obrázkem. To se žehlička složí, položí na stůl vyhřívanou plochou nahoru, na ni se dá obrázek, a když se papír dostatečně ohřeje, setře se papírovou utěrkou. Zůstane na ní dost vosku, schová se tedy pro další použití. K čemu se dá použít? Když už je na ní vosku dost (nebo si ještě přidáme), přitiskne se tou navoskovanou stranou na čistý papír, přežehlí se, čímž vznikne otisk struktury utěrky, který pak lze dotvořit dle našeho vkusu něčím z toho, co jsme se naučili. A ten setřený papír použijeme jako čistý, máme na něm však barevný podklad, na který se propracujeme různými tahy hranou žehličky. V tom případě je lepší, dát navrch jen jednu barvu. Ta navoskovaná utěrka se dá využít ještě jinak. Utrhne se z ní kus, který se ohřeje, zmačká a přižehlí  - třeba na ten setřený papír. Musí se důkladně prohřát, aby tam držel. Pak se přežehlí metalickým voskem a je z toho efektní plastický obrázek. Vyzkoušeli jsme si i práci na obrácené žehličce, kde se dá malovat vším možným, třeba zubatou stranou stěrky na námrazu, houbičkami, seříznutou gumou...(Pardon, já neřekla, že na té žehličce musí být papír. A na tom papíru nějaký ten vosk.) A co se mi z ranního kurzu nejvíc líbilo? Výroba vánoční gratulace s motivem svíčky. Já to viděla na DVD s kurzem, ale pořád jsem si to netroufala zkusit. Takovou věc prostě musíte vidět "in natura". Ještě jsme se naučili základní tahy žehličky při tvorbě krajiny.
   Odpolední kurz byl nazván "Kreativ" a to už byla taková vyšší (spíš střední) enkaustická škola. Procvičili jsme si krajinu, učili se dělat stromy (kdepak Babčo, pravý enkaustik razítka zrovna 2x nemusí), pomocí houbičky jim dát listí, zkoušeli jsme práci na savém papíru (obyčejné čtvrtce) , na černém, zlatém, stříbrném či bronzovém nesavém papíru, jakou barvu si kdo vybral. Pak jsme se učili "stavět" schody (uff, to je fuška), vyškrabávat pěšinky a malovat tužkou. Dostali jsme i větší papíry, nejdřív A5, pak i A4, a ověřte si, co už umíte. A ještě jsme dostali k dispozici paspartu a euroklip na obrázek, a barevnou čtvrtku na přáníčko. Bylo toho hodně, co nás paní Jana naučila. Teď musím pilně trénovat, aby bylo co fotit
  Možná, že jsem do odpoledního kurzu přidala něco z toho ranního, mám pocit, že rámování jsme cvičili už ráno, i ty barevné papíry... Snad to nevadí, jestli jsem to popletla, hlavně, že jsem se hodně naučila!
kurz1
Jsme jedno ucho :-)
.
kurz2
Paní Jana v akci...

Jak začít s enkaustikou

14. června 2010 v 14:36 | Babča |  Enkaustika
   Když někomu řeknu, čím se v poslední době nejvíc zabývám, většina lidí vykulí oči, co to vlastně ta enkaustika je. A už se mě pár známých ptalo, co je k tomu potřeba, kde se to dá sehnat, a jak se s tou žehličkou musí hýbat, aby z toho vylezlo něco podobného obrázku. Ne každý má to štěstí, že bydlí někde v blízkosti místa, kde se pořádá nějaký kurz. Já dostala například nabídku na čtyřdenní prázdninový kurz v místě, kam bych komplikovaně jela asi tak 5 hodin. (Jsem nemotorizovaná neřidička.) Tak jsem se rozhodla, že vám zde dám pár jednoduchých rad a nasměruji vás na stránky, kde se dovíte něco víc.
  Tak co potřebujete? V první řadě žehličku. Pro začátek stačí obyčejná nenapařovací, ale musí mít termostat. Teplotu je třeba vyzkoušet, většinou stačí "silon", případně maličko víc. Vosk nesmí při naklonění žehličky stékat, nebo dokonce z ní kapat. Existuje originální enkaustická žehlička, která má řadu výhod: je menší, lehoučká a má odnímatelnou rukověť. To "účko" se nasune na obrácenou žehličku a je z toho pěkná plotýnka, což je důležité pro malování na horkém papíru. Pokročilí zájemci o tento  způsob malování si mohou koupit speciální plotýnky. Malou, kterou vyhřívá složená, obrácená žehlička, nebo velkou, vyhřívanou elektřinou. Ale to už je drahý špás.

žehlička

Tato enkaustická žehlička má podstatně větší možnosti regulace teploty, než klasická. Doporučená teplota je "low", ale například moje žehlička při této teplotě vosky přepaluje a já se ztrácím v oblacích čpavého dýmu. Prostě - každá žehlička je individuum, teplotu si musíte vyzkoušet.
   Tak žehličku máte, co dál? Papíry - dají se sehnat enkaustické papíry, ale pro začátek vám úplně postačí staré nástěnné kalendáře, které jsou na velmi kvalitním křídovém papíru. Z rubu malujete, někdy využijete i líc. O tom později. Vhodný papír seženete někdy - a levně - v kopírkách. Vosky - pro začátek stačí běžné voskovky, ale české "kohinorky", ty mají dostatečný podíl včelího vosku. Made in China raději nekupujte, mají ho málo a také pigmenty nejsou nejlepší.  Později si můžete koupit originální vosky, to už je ale kapku finančně náročnější. Sada je od 300 Kč výš, jednotlivé jsou od 26 do 40 Kč. Ještě budete potřebovat obyčejnou parafinovou svíčku na čištění plochy žehličky.I když ji sebelíp utřete, uvidíte, kolik barvy tam ještě zůstalo!

box

Toto je originální enkaustický box pro začátečníky. Obsahuje vše, co budete potřebovat. Pro ty, co neumí německy, se pokusím o překlad (já taky neumím): 12 enkaustických voskových barev, 10 papírů A7 a A6, 5 papírů A5, žehličku, malou školu malování a škrabku. Tady musím dát opravu: právě jsem se dověděla, že tyto boxy se již nedovážejí, teď je v nich vosků  jen osm. Inovace. Nezdražuje se, ale dá se toho tam míň!

box2
Tyto boxy se k nám teď dovážejí

  Další nezbytné pomůcky: něco na stůl, nejlépe vyřazený ubrus, kterého nebude škoda, když se pokape voskem. Dostatečnou vrstvu starých novin, já používám různé propagační letáky a katalogy, Kaufland, Globus, módní katalogy... A kuchyňské utěrky, nebo papírové ubrousky, kterými budete žehličku čistit. Důležitá připomínka: nezapomínejte vyčistit také mezeru mezi žehlící plochou a "tělem" žehličky, tam se hromadí docela dost vosku a taková kaňka na povedeném obrázku není zrovna k popukání...
  Poslední věc, kterou bezpodmínečně pro začátek nepotřebujete, je enkaustická tužka, někde jí říkají pero. Má vyhřívaný hrot, jakési kulaté perko se škvírou, do které se nasaje vosk a můžete psát, kreslit různé drobné detajly a dotvářet tak obrázky dle vlastní nálady a vkusu. K tužce patří ještě drátěný štěteček, a dají se dokoupit různé nástavce: oválné a hranaté, pak mini a mikro žehličky, které se prostě nasunou do tužky a pracuje se s nimi stejně jako s žehličkou, jen "en miniature". Korkový prstenec chrání prsty před popálením.

tužka

  Ještě jednu pomůcku bych málem zapomněla představit: horkovzdušná pistole. Pomocí proudu horkého vzduchu rozfoukáváte již nanesený vosk do roztodivných obrazců. Ale - od čeho je fén? Poslouží téměř stejně dobře. (Všechno lítá, co peří má i nemá, proto si vše na stole upevněte nebo odkliďte do bezpečné vzdálenosti.)

  Tak - co ještě dodat? Existuje velmi pěkná kniha a DVD, které vřele doporučuji všem, kteří se chtějí poučit "jak na to". Obé stvořila vynikající lektorka  Jana Školaudyová, která vám také může většinu zde popsaných věcí poslat.
dvd

kniha

Zde jsou adresy, kde můžete mnoho krásného  vidět, a také si něco z popsaného  objednat: www.encaustic.wz.cz  www.encaustic-jana.ic.cz
případně se podívejte na www.brydova.cz
Na té první adrese najdete takový hezký minikurzík, podle kterého se naučíte to nejzákladnější. (Já se to, co je tu dosud k vidění, naučila na takovém minikurzu a ze zde uvedené knihy, a další jsem zkoušela podle videí, která mi našel hodný strýček Google.) Na té poslední adrese můžete vidět  záznam z návštěvy paní Školaudyové v Loskutákovi a 4 pěkná instruktážní videa. (Hledejte v technikách.)

  Přeji vám, aby vás tato krásná výtvarná technika zaujala, aby se vám malování dařilo, aby přinášelo radost vám i těm, kterým svá dílka darujete.. A prostě - happy waxing!

Použití razítek

10. června 2010 v 23:26 | Babča |  Enkaustika
Práci s razítky jsem viděla také v jednom videu na Youtube. Byli to mořští koníci a ty já mám moc ráda.. Ti a pak jeden pěkný strom, to byla má první razítka. Postupně přibývala další, a nejen stromy. Chci se pokusit o originální přáníčka a jmenovky k dárkům. Do sbírky mi ještě chybí jesličky, ale už je mám objednané :-)))

delfíni
Hrátky pod vodou. Dětská razítka

koníci
Koníčci. Originální razítko pro enkaustiku


smrčky2


rozkvetlý strom

podzim 3

Pár ťuknutí špičkou žehličky a strom kvete, nebo ztrácí listí...

Krajinky

10. června 2010 v 22:58 | Babča |  Enkaustika
Když už jsem měla na kontě pár abstrakcí, pravila dcera, proč také nezkusím nějakou krajinku? Na Youtube jsem našla pár videí, sehnala jsem knihu paní Školaudyové a zkoušela, co svedu. Prý žádný obrázek není zkažený... No, já jich pár odložila do koše. (Nejeden pár.) Dodnes mi moc nejdou hory, o vodě si zatím nechávám zdát, a ptáci? Maminka by řekla: "Holubice-bombarďák".  Chce to čas, cvik a trpělivost.

horské louky
Při trošce fantazie by se tam vlevo u té trávy dalo vytušit jezírko

zelené hory
Horské údolí. Ti ptáci neměli být zelení, ale ona ta pastelka vypadala, že je černá

Ještě pár abstrakcí

10. června 2010 v 22:31 | Babča |  Enkaustika
Abstraktní obrázky jsou celkem vděčným dárkem. Obdarovaného nutí přemýšlet nikoliv "co tím chtěl autor říct", ale co mu to připomíná, co se mu vybaví v paměti, jak na něj působí. Většina zde publikovaných obrázků již našla své majitele, a ani jeden mě s dárkem neposlal do - pryč. Tak se pojďte podívat na mé další jedno i  vícebarevné pokusy.

inferno
Inferno, aneb -  cesta do středu země

modrá jeskyně
Modrá jeskyně

divočina
A ještě jedna divočina

abstrakce
Použití zlatého vosku

co umí voda
Tak nějak vypadaly "turistické" prameny Nigeru. Prázdná jáma, vymletá vodou...

Hrátky s žehličkou

10. června 2010 v 21:41 | Babča |  Enkaustika
Po prvním seznámení s touto technikou jsem začala zkoušet, co já, malířský antitalent, dokáži stvořit. Má první žehlička byla z výprodeje za poměrně malý obolus, první papíry z kopírky a voskovky- dle doporučení paní Školaudyové -  naše, ale  i (pravděpodobně) čínské. Teplotu žehličky jsem odhadla celkem správně, kousek přes jeden puntík, papíry však byly málo lesklé, vosk se do nich dost vpíjel. První domácí pokusy tedy nebyly moc povedené.

malá fant
Vloženo do pasparty - jako přáníčko, formát A6

mišmaš
Pokus o větší obrázek, formát A5, zlatý vosk

Objednala jsem si pravý enkaustický papír (levý neměli) , a kdykoliv jsem měla čas a náladu, zkoušela jsem další obrázky. Jako každý začátečník jsem nejdřív dělala různé fantastické, abstraktní obrázky. Mezitím jsem si kdesi přečetla, že se dá použít zadní strana nástěnných kalendářů. Papír sice není tak tvrdý, ale na začátečnické pokusy stačí bohatě. V práci jsem zabavila všechny kalendáře, které nám nadělili hodní dealeři, a které jaksi (naštěstí pro mne) nedostaly nožičky a tudíž neskončily v kontejneru na tříděný odpad. A pár hodin jsem řezala a řezala... Na tomto papíru se pracuje podstatně lépe, barvy jsou jasnější, dá se na něm malovat hranou žehličky, čímž vzniká cosi jako tráva či agáve...

fial
Ty čáry v pravém horním rohu - to bylo málo vosku. Vypadá to jak nějaká skála poničená erozí


modrý potok

Je těžké, vymýšlet jména, každý vidí to, co chce. Já tento obrázek pokřtila "Modrý potok"


Další - již kapku lepší - malba hranou žehličky
tyrkys

fi čv tráva


Tak to byly dvě jednobarevné abstrakce. Teď pár - jak říká dcera - psychedelických obrázků.

křižovatky

psycho

Jak můžete vidět, i ty první nesmělé pokusy jsou docela koukatelné, alespoň některé. Ten samý obrázek už nedokážete udělat znovu, každý je originál. Víceméně odráží vaši momentální náladu, nebo třeba jen touhu, vyzkoušet, co to udělá, když namícháte barvy tak, jak vám přijdou pod ruku... Tak co, nezkusíte to také?









Co přinesla Dubeč

9. června 2010 v 10:20 | Babča |  Enkaustika
Enkaustika zrovna do korálkování nepatří, ale je to další z mých koníčků, tak spadá do škatulky ostatních ručních prací. Jen jsem usoudila, že bude lepší, udělat si pro ni samostatnou rubriku.
 V článečku o výstavě v Dubči jsem psala, že jsem se tam setkala s paní Školaudyovou, která  zájemce učila, jak "vrtět" žehličkou, aby z toho vylezl obrázek. Vysvětlila mi, že se pracuje s vosky, které se pomocí té horké žehličky nanášejí na křídový papír, a že vůbec není třeba umět kreslit, protože z toho pokaždé něco vyleze. Že žádný obrázek není zkažený, i když si to třeba budu myslet.
  Je to napínavé (jako detektivka), protože do poslední chvíle nevíte, jak výsledek vašeho snažení bude vypadat. Z počátku vytváříte roztodivné abstrakce, posléze zkoušíte uskutečnit určitý záměr, a pak už tomu propadnete, sháníte další nástroje, začnete se pokoušet o krajinky, z formátu A6 se přesunete na A5, časem i na větší, zkoušíte zakomponovat do obrázku razítka. Tohle všechno tady postupně ukáži, a také to, co se naučím v neděli na opravdovém kurzu, to v Dubči byla taková malá "rychlovka", nicméně mi hodně dala...



moje enk2

moje enk1
Tak tyto dva obrázky jsem si přivezla z Dubče. Na první pokus nejsou nejhorší