Březen 2010

Březen v Sue Ryder

25. března 2010 v 19:04 | Babča |  Korálkářské srazíky
V úterý 23.3. jsme se sešly (jako obvykle) v restauraci , na korálkování venku bylo ještě dost chladno, i když sluníčko už docela slušně hřálo. Pozvala jsem Lenku (iniciátorku mého korálkování), a ona se pilně činila. Dostala krabici "polotovarů", u kterých většinou chybělo zapínání nebo afroháčky, někdo to minule prostě nestačil dodělat. Dostaly jsme každá kus narozeninového dortu od Darí (tvarohový s limetkami, mňam mňam) a také jsme se fotily. Pokusím se nějakou fotku získat a dát ji sem. Celkem nás bylo 16, ale jistě ještě někdo přišel kolem páté- rovnou z práce...

březen v SR
Konečně slíbená fotka. S dortem na klíně je Darí.

Kapka štěstí

22. března 2010 v 10:22 | Babča |  Náhrdelníky
Tento název jsem si vybrala pro projekt, který pod jménem "Tajemství orientu" dala do prvního letošního čísla časopisu Korálki Gianelle. V originále to byly náušnice, a mně padly do oka hned při prvním zalistování novým číslem. Nějaký pátek trvalo, než jsem se k jejich výrobě odhodlala, moc zkušeností se šitými šperky jsem dosud nenasbírala. Podle toho to taky vypadalo. Kde byl pes zakopaný, nevím, buď jsem málo utahovala, nebo jsem si zvolila pro začátek větší kapku, protože jsem chtěla přívěsek na krk. První pokus dopadl přímo katastrofálně, místo rovného olemování jsem měla cosi jako kornoutek. Ale nevzdala jsem se. Ač to v popisu nebylo, a u malé kapky to není nutné, u větších korálků je potřeba postupovat asi tak, jako když se háčkuje do kruhu. Tam se občas musí nějaký ten sloupek přidat, aby se práce nekroutila. Stejně jsem to udělala s korálky, v obloučcích jsem všila vždy jeden navíc, a problém byl vyřešen.

kapka černá

Tak tohle je první kapka, která se mi jakžtakž povedla. Použila jsem rokajl Miuki delica ve stříbrné a černé, a byla to titěrná prácička. Zde to moc vidět není, ale originál vzbuzuje obdiv u každého, kdo se mi koukne na krk. Tento japonský rokajl je totiž jeden jako druhý, pracuje se s ním skvěle, škoda jen, že se nedělá o malinko větší, abych si na práci brala lupu :-)


trojúhelník



srdíčko čv
Tento pravidelně nepravidelný tvar dal dvě možnosti, jak jej situovat. Zkusila jsem obě. Ta spodní se dělala hůř, základní řada měla pořád chuť se přetáčet, a já chtěla mít přívěsek v podobě srdíčka. Nakonec se povedlo. Ale ani ten trojúhelník postavený na základnu nevypadá špatně.


kapka modrá 1
Také tento korálek má tvar nepravidelný. Spolu s několika dalšími jsem jej "ulovila" v hrabáku
v obchodu Rooya a těším se, že je postupně obšiji všechny. A zase budou pěkné dárečky...

Pro holčičky

22. března 2010 v 9:52 | Babča |  Náhrdelníky
Jedna známá, která si prohlédla tento blog, si mi postěžovala, že tam nemám nic pro malé parádnice. Symbolicky jsem si nasypala popel na hlavu a dala se do práce. Zde jsou první vlaštovičky, časem jich bude jistě víc. Konečně přišly ke slovu kytičky=hvězdičky, které už dva roky čekaly na zpracování...
pro holčičky čv
Červené hvězdičky, rokajl, hranatky, lanko


pro holč. růž.
Variace v růžové

Přesypat - a nerozsypat

21. března 2010 v 11:09 | Babča |  Nářadí, komponenty, pomůcky
Korálky se dají nakoupit v nejrůznějších obalech. Některé v dózičkách nebo rourkách, těch ale moc není. Většinou se seženou v malých zipových nebo celofánových sáčcích. Oba druhy jsou sice šikovné a nezaberou moc místa, ale po prvním otevření už moc dobře nedrží, celofánové navíc snadno praskají. Je k zlosti, když se vám v krabici s těmito sáčky vytvoří vesele barevná směska korálků, které se vysypaly. Pak jsou ke koupi ještě směsi korálků v plastových miskách. Chce to trochu popelkování za účelem roztřídění, abychom nemusely přehrabávat obsah misky, kdykoliv chceme nějaké korálky z ní použít. Tyto misky se pak hodí při práci, pohodlně se z nich korálky navlékají na jehlu či lanko. (Pro menší množství rokajlu stačí víčka od zmrzliny - Cornetto a pod.) Na každý pád potřebujeme korálky někam přesypat, ať už koupené, nebo po skončení práce. Strefovat se z misky o průměru nějakých 6 i více cm do rourky nebo sáčku, to je poukázka na rozsypání korálků - v optimálním případě po stole, v tom horším až na zem. Jak je tedy s minimálním rizikem přesypat? Úplně jednoduše. Stačí malá nálevka, neboli trychtýř. Ten nejmenší má vnitřní průměr "nožičky" 6 mm, což bohatě stačí na přesypání veškerého rokajlu nebo menších ohňovek a podobných korálků. A pokud chceme takto přesypávat větší korálky, tak - no, co asi? Koupíme si větší trychtýř :-)))

Korálkování v Sue Ryder

13. března 2010 v 16:30 | Babča |  Aktuality
Korálkovací srazík je v úterý 23.3. Jako vždy od cca 15 do 20 hod. Tram č. 11, zastávka Michelská, z té je to kousek do kopečka, v podstatě se domov nedá přehlédnout :-)))

Co je potřeba k fotografování?

12. března 2010 v 13:20 | Babča |  Nářadí, komponenty, pomůcky
Jednoduchá odpověď: v první řadě kvalitní fotoaparát, a také mít někoho, kdo s ním umí zacházet, pokud to neumíme samy. Neméně důležité je pozadí, na jakém své výrobky fotíme. Jsem častým hostem na http://www.fler.cz a musím říct, že kolikrát ani není vidět, co je vlastně předmětem fotografování. Náhrdelník se skrývá mezi listím, kamínky na pláži, svou barvou se skvěle maskuje na pařezu... A co se mi zrovna 2x nelíbí - když se s ním nechá fotit dívka, která má na sobě spoustu pih a navíc se fotí v něčem, z čeho jí zvědavě vykukuje to, co by mělo být cudně skryto. Já vím, že za pihy nikdo nemůže, ale proč jimi kazit dojem z jinak velmi pěkného náhrdelníku?
Mé první korálky fotila kamarádka volně položené na stole. Když jsem začala korálkovat víc, koupila mi dcera umělohmotné torzo, původně sloužící k vystavování prádla. To jsme zahalily do světříku či trička vhodné barvy. A nedávno jsem koupila pěkný stojánek z černého sametu. Pro tmavé korálky před něj stavím bílou čtvrtku, ale mám v plánu udělat podobný v různých barvách.


Panna ve svetru, korálky "co dům dal"

Stojánek
Modré "trojče" - kytička z lístků,perly, rokajl


Prozatímní bílý "převlek", než udělám lepší
Kostky, hranatky, lanko

Fialový náhrdelník s lístkem

6. března 2010 v 18:03 | Babča |  Náhrdelníky
Když jsem v rubrice "Soupravy" prezentovala tyrkysový náhrdelník s lístkem, slibovala jsem ukázat jeho fialového bratříčka. Nedávno se dočkal svého portrétu, tak tady je.


Tento krásně točený lístek pochází z obchodu Rooya.
Hranatky, rokajl, lanko

Paměťový drát

6. března 2010 v 17:54 | Babča |  Náhrdelníky
V potřebách ke korálkování jsem se zmínila o paměťovém drátu. Je to drát mimořádně pevný, který drží tvar, pokud ho natáhnete, nebo stočíte, vždy se vrátí do původní polohy. Je celkem 5 velikostí: 1 na krk, 2 na náramky a 2 na prstýnky. Na fotografii náramku (rubrika "Soupravy") jsou dobře vidět koncová očka, bránící korálkům emigrovat pryč. Totéž se dělá u prstýnků. U náhrdelníků se dělají tato očka také, ale jedno musí být větší. Na druhé straně se pak ještě vytvaruje háček, který se zasunuje do toho většího očka. Je na to potřeba trochu víc síly, drát je dost odolný na jakékoliv ohýbání. Velikost očka a sklon háčku je třeba vyzkoušet, aby se náhrdelník nejen dobře zapínal, ale aby také dobře držel. On vám sice ani rozepnutý z krku nespadne, pokud za něj nebudete tahat, ale znervózňuje to. Až budete měřit, kolik drátu si máte odštípnout, nezapomeňte přidat na to zapínání. Tak asi 3 cm, ubrat lze vždycky, přidat už ne :-)))


Korálky se nezajišťují zamačkávacím rokajlem, on na tom drátu nechce držet...

Malý doplněk: v pondělí (8.3.) jsem byla opět v Praze, tentokrát pro bílé perličky 3 mm. Ty jsem nesehnala, ale v prodejně korálků na Letné jsem objevila další velikost paměťového drátu. Byla by tak na paži, což se hodí břišním tanečnicím. Vzpomínám si, jak se mi zápěstní náramky rády zašmodrchávaly do různých třásní, penízků a jiných ozdob kostýmu...

Vítání jara

2. března 2010 v 13:30 | Babča |  Stromečky a květiny
Letošní dlouhá zima pořádně brnkala na nervy nám všem, i našemu pejsánkovi. (Jeho protesty proti téměř metrovým haldám sněhu jsme měli tu čest vytírat z koberce.) Hanka své zimní nenálady likvidovala výrobou letních modelů na výstavu panenek v Roudnici, s čímž jsem jí pilně pomáhala. A kromě toho jsem se odreagovávala tvorbou dalších květin podle knihy paní Žejdlové.

Nedávno na mne při úklidu vykoukly již rok zapomenuté minikvětináčky. Co s nimi? Původně měly sloužit k výrobě jakéhosi křížence lapače snů a zvonkohry, ale znáte to, pořád nějak nebyl čas... Na jeden krokus s poupátkem byl tento prcek tak akorát. Sloupková technika mi dala dost zabrat, hlavně proto, že jsem neměla ten nejvhodnější drát. Jeden byl dost tvrdý, druhý zase moc měkký, ale nějak jsem se s tím poprala. A byl to opět dárek, který udělal velkou radost.



A tohle je zatím asi můj květinový "majstrštyk". Práce dal dost, ale není jako živý?

krokus růž
A ještě jednou krokus...