Prosinec 2009

Já mám koně...

31. prosince 2009 v 17:47 | babča |  Ostatní ruční práce


Ne, nemám čtyřnohé koně, ale koně ve smyslu koníčky, dnes se říká hobby, což se mi moc nelíbí. Koníčků mám opravdu hodně a od každého se zde pokusím něco ukázat.

Šití, pletení, háčkování

Základy těchto ručních prací mě naučila o jedněch deštivých prázdninách babička. Bylo mi asi 10, 11 a snažila jsem se tvořit na panenku. Později jsem tvořila pro sebe, pak pro dceru. Jablko nepadlo daleko od stromu, Hanka začala tvořit také. Jehlice ji moc neberou, ale šití a hačkování ano. A my dvě, už dospělé ženské, jsme začaly tvořit na Barbie. Občas prolustrujeme hračkářství, kde zjistíme, že právě tuhle panenku potřebujeme, protože takovou ještě nemáme. Máme jich asi 50 včetně těhulky Stefky (jojo, tak to dopadne, když zavřete holky s klukama do jedné almary). Dceřin přítel se diví, proč tolik. Prostě - potřebujeme různé typy: navlékněte blonďatou bledulku do indiánských šatů, nebo výrazně moderní MS do šatů z doby gotické. A když si představím, že by břišní tanečnice měla nožky stavěné do střevíčků na vysokých podpatcích...

Tak tady je ta Indiánka. A jak jinak, je ozdobená korálky



A tady je břišní tanečnice. Práce s tím závojem byla docela makačka, ne při šití, ale při tancování





Když už tu prezentuji okorálkované Barbušky, tak ještě přidám další dvě Indiánky, jedna je od Hanky (Pocahontas), druhou jsem stvořila já. Popis nic-moc, dost špatně seděl, úplně nejlepší byly ty první šatičky. Pokud bych ještě někdy měla dělat indiánské šaty, tak ne tyhle dvoje.


Pocahontas




Moje Indiánka č. 2

Věnečky z papíru a korálkovací maraton

29. prosince 2009 v 16:10 | babča |  Ostatní ruční práce

Minulý rok před Vánocemi pořádala paní knihovnice ve spolupráci s další šikovnou paní kurz pletení z papíru. Na pořadu byly - jak jinak - hlavně věnečky. Já už od té doby, co se na mé výrobky dalo koukat, nosím dle momentální nálady a oblečení na krku pořád něco. Ten večer jsem měla svůj "majstrštyk", hvězdný náhrdelník, který byl v té době opravdu to nejlepší, co jsem vytvořila. Všem se moc líbil, tak jsem slíbila, že příště přinesu ukázat, co mám "v šuplíku". Zpátky jsem nenesla nic, všechno mi rozebraly! Vánoce na krku, ony měly dárky a já symbolický obolus na úhradu ceny materiálu. Za pár dní telefon: jedna z kurzistek se pochlubila kolegyním v práci, a ty si objednaly šperky pro dcery, snachy, vnučky… Červené, oranžové, modré, černé, každý jiný, fantazie pracovala na plné obrátky, korálkovala jsem o sto šest, spíš o sto sedm, abych vše do svátků zvládla udělat. Málem to náš dvorní fotograf nestíhal fotit!

Tak tenhle náhrdelník to všechno způsobil...


V rubrikách náhrdelníků a souprav zařadím alespoň něco z toho, co jsem pro kouřimské dámy vyrobila. Tady ukáži pár věnečků z papíru. Naše lektorky pletou ze starých Zlatých stránek a letáků Kauflandu, hotové věnečky barví lihovým mořidlem a přetírají bezbarvým lakem. Já raději pracuji s různými katalogy nebo televizními programy. Barvím akrylovými nátěry typu Sportakryl, pak už není třeba bezbarvý lak. Věnečky se musí plést na formě, aby měly pravidelný tvar. Větší jsou pletené na rource od mikrotenových sáčků, jaké mají v obchodech. Menší je pletený na vařečce a nejmenší na tužce. Ty zlaté jsem nastříkala barvou ve spreji.


Na tubě od šumivých vitaminů



Na rource od mikroten. sáčků



Na vařečce



Na tužce

Bižuterní komponenty

28. prosince 2009 v 18:38 | Babča |  Nářadí, komponenty, pomůcky
Protože se domnívám, že se na můj blog nebudou chodit dívat jen korálkářky, ale i různé zvědavky, které možná zatouží korálkování také zkusit, chci jim start trochu usnadnit. Nejen dobré kleště a další pomůcky, ale i desítky maličkostí jménem komponenty budou potřebovat. Tak tedy malé "who is who", neboli stručné představení, co je co a k čemu to je.

Bižuterní lanko slouží k navlékání korálků. Je to drát potažený ochrannou vrstvou proti korodování a vyrábí se v různých barvách. K témuž účelu lze použít obruč z paměťového drátu. Obé se dá koupit "ve velkém", tedy celá cívka lanka nebo požadovaný počet otoček paměťáku. Lze koupit i hotové obruče již se zapínáním.

Zamačkávací rokajl se dělá ve třech velikostech a šesti barvách. (Stříbro, starostříbro, zlato, starozlato, měď a staroměď. V těchto provedeních se vyrábí většina komponentů.) Používá se k oddělení skupinek korálků na lanku.
zam.rok


Kalota vypadá jako rozpůlená mičudka, na jedné straně spojená, s malým otvorem uprostřed spoje, na opačné straně má jakýsi ocásek. Navlékne se na konec lanka, pak zamačkávací rokajl, kalota se přes něj přetáhne a lehce stiskne, takže zakončení lanka není vidět. Ocásek se zakroutí do očka a k němu se připevní zapínání.

kalota


Zapínání je několik druhů. Nejpoužívanější jsou karabinky a pérové kroužky, ozdobnější je zapínání OT. Óčko a nožička téčka mají očka, ke kterým se připevní náhrdelník či náramek. Zapíná se prostrčením téčka do óčka. K připevnění všech druhů zapínání k očkům kalot slouží spojovací díly - kroužky a oválky.

OT
Americké = OT zapínání

Ketlovací nýty a jehly vypadají tak trochu jako špendlíky, nýty mají kovovou hlavičku, jehly mají na konci očko. Oboje slouží k navlékání korálků, na konci se udělá očko a za to se pak nýt navlékne na lanko. Jehly mají tím pádem očka na obou stranách, za ty se pak spojují dohromady, čímž vzniká řetěz složený z korálkových dílů.

Afroháčky, pusety, kreole, klipsy a anglické šrouby - k těm všem se připojují ketlovací nýty s navlečenými korálky, a máte náušnice jedna radost. Poslední dva typy jsou určeny těm, kdo nemají propíchnuté uši.

náušnice
Náušnicové komponenty


Těch kovodílů je mnohem víc. Polotovary na brože, prstýnky (na ně se dělají i dvě velikosti paměťového drátu), vlasové spony, pak různé přívěsky a filigrány, většinou s očky k zavěšení naketlovaných korálků. Stačí dát do vyhledávače "korálky" a najde vám spoustu e-shopů i kamenných obchodů, jen si vybrat...

Co je potřeba ke korálkování

28. prosince 2009 v 13:09 | Babča |  Nářadí, komponenty, pomůcky
Když mi Lenka věnovala hromádku komponentů, rozebrala jsem kdejaké staré korálky a vrhla se nadšeně do práce. Ouha, ale nebylo s čím pracovat! Zjistila jsem, že sice mám různé kleště, ale vše bylo příliš robustní, pro jemnou práci naprosto nevhodné. V první etapě jsem navštívila různá železářství a Obi, ale nic vhodného jsem nenašla. Pak jsem náhodně objevila u Vietnamců sadu 5 kleští vhodného rozměru i potřebných tvarů čelistí, a ty mi sloužily dost dlouho. Žel - materiál nebyl příliš kvalitní, co bych chtěla za 70 korun, že? Až jsem jednou vyrazila do Prahy do obchodu Rooya, kde Darí pořádala kurz tvorby šperků, a tam jsem našla ty pravé kleště pro korálkování. Mou současnou výbavu tedy tvoří kleště vel. 12 cm: štípačky, s kulatými čelistmi a rovné, v horní třetině zahnuté. Ty jsem nostalgicky zachovala z původní vietnamské sady, protože se mi s nimi dobře pracuje. Jedny robustnější štípačky mi slouží na štípání paměťových drátů.

kleště
První kleště vlevo slouží jako ketlovací. Jejich čelisti nepoškozují dráty.
Prostřední kleště jsou na tvarování oček z drátu či na kalotě.

štípačky
Štípačky

Tak, základní vybavení by bylo, a co dál? V první řadě je třeba mít nějakou mističku, ze které se dají dobře nabírat korálky. Zcela vyhovující jsou víčka od zmrzlinových kornoutů (Cornetto aj.), pro práci s rokajlem bohatě stačí. Větší korálky se vysypou prostě na stůl, a kutálí se a kutálí... Při luxování to pak v hadici vysavače vesele chrastí, čímž zjistíte, že jste sice půl hodiny lezly po zemi a sbíraly korálky, ale ty mršky se před vámi dobře schovaly!!! Zde pomůže korálkovací podložka. Dá se sehnat v obchodu Rooya, je ve 2 velikostech ( A4 nebo A3) a na každé straně jinak barevná, většinou bílá (krémová) s černou, případně s modrou nebo vínovou. To aby byl kontrast při práci se světlými nebo tmavýni korálky. Jinak poslouží jakýkoliv měkký úplet, třeba přiměřeně velký kus staré jednobarevné šály, tepláků, mikiny...

Časem zjistíte, že ne všechny korálky mají dostatečně velkou dirku. Co s takovým korálkem? Šikovná věcička se jmenuje bead reamer. Dá se to přeložit jako zvětšovač direk. Vypadá jako trochu obézní tužka, která má místo tuhy 3 vyměnitelné nástroje, kterými ty dirky jednoduše zvětšíte.

bead reamer

Bead reamer

Jak zařídit, aby vám při navlékání korálky neemigrovaly druhou stranou vlasce či lanka pryč? Na vlasci uděláte kolem "nultého" (pomocného) korálku uzlík. Na lanko použijete další šikovné udělátko - bead stopper. (Co znamená stop netřeba říkat.) Je to pružinová spirála, do níž konec lanka prostě zastrčíte. Oba tyto nástroje seženete v obchodu Rooya, bead reamer dokonce i s pohonem na baterii.

bead stopper
Bead stopper

Srazíky v Sue Ryder

27. prosince 2009 v 18:46 | Babča |  Korálkářské srazíky
V příjemném prostředí restaurace se scházíme, když počasí nedovolí korálkovat na zahradě. Personálu už ani nevadí, že pro samé korálky nemá kam postavit talíř s jídlem nebo kávu
(ilustrační fotografie převzata ze stránky Domova)

Jak jsem se již zmínila, konají se naše srazy1x za měsíc, termíny najdete v časopise Korálki nebo na stránkách www.dari.cz. Když už jsem v Michli byla několikrát, uvědomila jsem si, že je tam sice stále se zvětšující hromada krabic, pytlů a beden korálků, ale převážně voskových perlí různých velikostí a barev, poněkud méně rokajlu a skoro žádné skleněné korálky. Občas přinese něco Šárka z obchodu Rooya, ale to se hned zpracuje, a zase zbývají jen perle. Kde tedy sehnat nějaké pěkné korálky? Rozhlásila jsem mezi známými, že sbírám staré, třeba i poškozené náhrdelníky apod., ale žádný výrazný příliv se nekonal. V Zásmukách, kde pracuji, jsem požádala o otištění výzvy v místním zpravodaji. Paní knihovnice, která zpravodaj rediguje, se uvolila nejen zařadit článek i s informacemi o Domově a vyvěsit v knihovně plakát, ale také soustřeďovat darované korálky. Netrvalo dlouho a sešlo se cca 20 kg korálkových deček, mističek, límečků a ozdob, dalších asi 10 kg plastových korálků a spousta různých náhrdelníků, převážně v sypké podobě. Nejdřív jsem vybrala vše, co se dalo po pouhém vyčištění prodat a postupně posílala paní Kulhánkové. (Prodej na jakési benefiční akci vynesl slušnou finanční injekci pro Domov.)



Těchto misek byla plná krabice a prodaly se všechny


Náhrdelníky,většinou poškozené, jsem přebírala a odvážela na srazíky roztříděné podle druhů nebo proměněné v prodejnou podobu. A to dělám dodnes, byla toho opravdu pořádná hromada! Děti se mi smějí, že jsem jak Popelka, ale když pak nesu do Domova další nadílku a vidím tam některé své práce vystavené, a za měsíc už tam nejsou, což znamená, že se prodaly, tak to hezky hřeje u srdíčka. Darovaných šperků se ve čtyřech pražských obchodech prodá každý měsíc za cca 7-8 tisíc Kč, což sice nijak závratná suma není, ale každá koruna je dobrá. A jak říká Darí: "Žádný korálek není tak malý, aby nemohl pomoci…"



Zpracování korálků ze sbírky uspořádané v Zásmukách

Korálek ke korálku

27. prosince 2009 v 18:44 | Babča |  Korálkářské srazíky
Duchovní matkou tohoto unikátního projektu je Darí Fejtková, návrhářka a tvůrkyně nádherných svatebních šperků z křišťálů Swarovski. Bývalá zdravotní sestra hledala oblast, kde by jako dobrovolnice mohla pomáhat. Volba padla na Domov Sue Ryder v Praze. Je to domov pro seniory, kteří jsou v důsledku nemoci trvale odkázáni na pomoc druhé osoby. A tento domov neustále zápasí s finančními problémy, jelikož poplatky klientů a stále se snižující dotace zdaleka nestačí pokrýt náklady na provoz. (Průměrný věk obyvatel je přes 80 let a na tři připadá jeden pečovatel.) V krásném areálu Michelského dvora, kde je domov umístěn, je restaurace, která je přístupná veřejnosti, divadelní sál, kaple, jež slouží i jako koncertní síň, a dobročinný obchod. Ten spolu s třemi dalšími v Praze prodává darované věci. Zisk z těchto aktivit pomáhá vylepšovat finanční situaci Domova.

Jak to souvisí s korálky? Darí darovala nějaké své výrobky do prodejny, a když zjistila, že tam kdosi dal jako sponzorský dar krabici korálků, rozhodla se uspořádat sraz korálkářek za účelem zpracování této "nadílky". Komponenty daroval korálkový obchod Rooya a co se vyrobilo, se věnovalo Domovu. Od června 2007 se každý měsíc scházejí korálkářky v Domově, a pro ty, co nejsou z Prahy nebo nemohou přijít, existují virtuální srazy. To si hezky korálkujete v pohodlí doma, a co vyrobíte, pošlete nebo dovezete do některého z obchůdků nebo do obchodu Rooya, odkud putují do Sue Ryder. Zkusila jsem pár svých výrobků dovézt do Prahy, kde byly vděčně přijaty, ze zvědavosti jsem navštívila jeden sraz v Domově, a od té doby tam jezdím - pokud čas a zdraví dovolí - každý měsíc. Poznala jsem tam řadu skvělých lidí, hlavně tvůrkyně a spoluautorky časopisu Korálki: Šárku Rooya, Darí, Perpetuu, Ziminku a nesmím zapomenout na Radku Kulhánkovou, vedoucí dobročinných obchůdků. Bližší informace o Domovu a jeho aktivitách, i o akci Korálek ke korálku najdete na www.sue-ryder.cz a www.rooya.cz.
Příchod k části domova, kde je restaurace, divadelní sál, kaple a dobročinný obchod

Jak to všechno začalo

27. prosince 2009 v 18:42 | Babča |  Pár slov na úvod
Začátky mého korálkování se datují od Velikonoc před pěti lety. Tehdy k nám pozvala dcera kamarádku, jíž se nechtělo jet s manželem k jeho rodičům. On by se jako vždy vypařil za svými přáteli a ona by byla celé svátky sama s tchýní…. Byly to jedny z nejhezčích Velikonoc za kolik let. Lenka nás nadchla nejen pro břišní tance, kterým jsme se od té doby začaly rekreačně věnovat, ale i pro korálkování. Přivezla si totiž sebou práci, aby prý ruce nezahálely, když budeme večer sedět a povídat. My jsme už dřív z korálků zkoušely tvořit, hlavně jednoduchá zvířátka. Ona však dělala hezké náhrdelníky, náramky a náušnice a mně se to moc líbilo. Jako poděkování za třídenní pobyt mi darovala hromádku komponentů, nějaké korálky se doma našly, a už jsem v tom vězela až po uši…

První neumělé pokusy vyvolávaly u mých kolegyň záchvaty nadšení a já zatoužila po zdokonalení. Koncem roku 2007 jsem objevila nulté a první číslo časopisu Korálki (to není překlep, on se tak opravdu jmenuje), zalíbil se mi, a od té doby z něj čerpám mnoho krásných inspirací. Tam jsem také objevila akci Korálek ke korálku, do níž jsem se nadšeně zapojila. Více o tom v rubrice Korálkářské srazíky.

Tento blog mi darovaly "děti" - dcera s přítelem - jako vánoční dárek. Bylo to obrovské překvapení, které jsem nečekala a ze samé radosti ho obrečela. Po blogu jsem totiž už delší dobu toužila, ale pořád nějak nebyl čas ho vytvořit. Proč jsem ho chtěla? Protože darovaný šperk potěší jen jednu osobu, na vystavený v prodejně se mohou dívat zákazníci do té doby, než ho někdo koupí. Tady bude mít hodně lidí možnost "ohřát si oči" pohledem na něco (snad) hezkého…

Zde jsou mé první pokusy




Vánoční dárek

21. prosince 2009 v 11:41 Aktuality
Tenhle blog je vánočním dárkem pro Tebe, milá mami. Člověk chce dát druhému co nejvíc, a my jsme pořád přemýšleli, že bychom Ti chtěli dát ještě něco. Pak přišel nápad s blogem, už jsme spolu plánovali dlouho, že si blog jednou uděláš. A tak jsme Tě předběhli. Doufáme, že se Ti bude líbit a když budeš mít jiné nápady, jak by mohl vypadat, všechno se dá nastavit jinak :)

Krásné prožití vánočních svátků
Tvoje dětičky